top of page
" Do našeho světa a vesmíru jsem byl vržen bez vlastní vůle a jsem zde. To je má první jistota. Druhá, neméně jistá věc je, že zde jednoho dne nebudu. A do krátkého časového úseku mezi těmito dvěma jistotami se musím vejít se vším, co mám, se všemi zájmy a láskami. " Václav Boštík
Už při našem prvním setkání mi umění sochy učarovalo. Ten okamžik, kdy je s idejemi zrozenými ve vnitřním světě umělce konfrontována další bytost. Dochází ke hmotné, participativní realizaci tvarů, předání sdělení prostřednictvím objektu, navázání vztahu. Objekt byl zrozen umělcem, ale divák se na něm spolupodílí, aktivuje svým zrakem jeho strukturu. Moment úžasu krytý v hmotě, podobný nekonečné poezii všedního dne, o kterých rozmlouvá rozvlněné moře, obilné pole, širé dálky a linie horizontu. Pohyb mraků a věčná neopakovatelnost barvy nebe za západu slunce. Tajemství a jádro ve všech věcech.
Je to právě tento úžas, který mě dovedl k mému vlastnímu hledání. Vše začalo jediným dotekem.
Přesněji, před třemi lety na podzim roku 2017, kdy jsem ještě netušila, kam mne má cesta zavede. Stalo se to v době, kdy jsem se sbírala po kouscích dohromady po pracovním vyhoření a hlubokém odklonění od reálného hektického workoholického dění. Byla jsem vyčerpaná. Ztratila jsem napojení na právě onen půvabný údiv, svět se mi slil. Potemněl. Má práce s hlínou mi nejen přinesla klid. Stala se pro mne klíčem k vnitřní paměti a hlubší podstatě. Oním pátráním po tajemství v jádru hmoty a dokonalosti tvaru. Výsledkem vznikaly nádoby, které, jako by samy pod mýma rukama nabíraly na životě, a promlouvaly o tématech země, o oblém zrození. O pohybu v krajině a energii se vzpínat k nebi s odhodlaností stromů. Hovoří o přírodě a zároveň jsou přírodou, kalichem květiny, zábleskem na povrchu kamene, houbou, zemí. S objektem, se kterým (na kterém) pracuji, strávím různé množství času v dotykovém dialogu. Nahmatáváme se navzájem, uvnitř mých dlaní. Náš kontakt je naprosto ryzí. Prvotní. Intuitivní. Vznikne tak miska, váza, dílo, které je ze mne, a zároveň žije vně mě samé. Náš dialog končím, když to určíme my oba. Zhmotněné tajemství, které ožívá a promlouvá při kontaktu s divákem. S Vámi. To vy si sami objevujete svou vlastní výpověď, svůj úhel pohledu, a tak dál vyprávíte jeho příběh.
Ve své tvorbě upřednostňuji struktury a tóny zapůjčené z přírody, důležitá je pro mě souhra tvarů, povrchu a barev, kterou lze ovlivnit volbou hlíny a typem konečného výpalu. V mých procesech se odrážejí vlivy oxidů, soli kovů, stopy kouře a otisky mořských řas. Stíny a záře. Nejen z důvodů praktických jsem zvolila výpaly v redukčním prostředí kovových soudků v otevřeném ohni tzv. zakuřování v otevřeném ohni pod širým nebem. V současné době pracuji s redukčním výpalem v plynové pícce i výpalem v sagaru v elektrické peci. Samotný výpal se pro mne stal niterným rituálem. Poté, co je má pouť s dílem u konce, odevzdám objekt do rukou náhody, vyšší energie, ohně. Mým dalším úkolem je již pouze živit plameny nebo kontrolovat výpal. A věřit. Důvěřovat. Snít. V obklopení jak ohně tak v sagaru tak objekty stráví až dvanáct hodin. Prochází proměnou. A já zůstávám nablízku. V napjatém tichu pak pokaždé znovu propadám v úžas. Objevuji, odhaluji, pozoruji a zkoumám ty nesmírné vesmírné obrazy, které tato rituální alchymie náhody dokáže rozehrát. Povrch nádob na závěr natírám včelím voskem a někdy vyleštím. Každý výpal je originální, nezopakovatelný.
Současná tvorba je stále více napojena na místo, kde tvořím, a tím je České středohoří. Pracuji s místními materiály, hlínou, inspirována neopakovatelnou krajinou mého dětství. Mým tématem je zkoumání paměti, paměti vnitřní, mezigenerační, paměti krajiny,
O CELISTVOSTI
V keramických pracích Blanky Němcové se přirozeným způsobem setkává princip sochařského modelování a barva jako výsledek působení ohně. Jejich významy nesou několik symbolických rovin. Modelovaný tvar vychází z jednoho bodu do různorodosti forem. Linie spirály vede k otevřenosti či uzavřenosti objemu, jako výraz žitého prostoru, vnitřního stavu či přítomného děje. Výsledná forma
obsahuje význam jednoty, princip celistvosti, ustavený živou koexistencí vzájemných protilehlostí. Vypovídající jsou v tomto ohledu i názvy dosavadních autorčiných souborů: Obejmutí prázdnoty, Pohled vzhůru, Hledání stability, Z mých dlaní do vašich, Z jednoho bodu. Ručně vytvořené objemy jsou typologicky nádoby, současně také sochařské elementární formy. Vázy, ovoidy, mísy nesou na svém povrchu záznam více či méně řízeného živelného děje. Blanka Němcová
realizuje výpaly v otevřeném ohni pod širým nebem, ale i v elektrické peci v Levíně v Českém středohoří, kde vybudovala vlastní ateliér. K finálnímu výpalu objektů používá většinou soli mědi a železa, výjimečně kobalt. Přidává i různé přírodniny, například mořské řasy, které v procesu hoření zanechávají na povrchu objektů otisky – abstraktní struktury a liniové kompozice, navozující dojem přírodních scenérií, krajin. V jejích pracích vnímáme mj. respekt k všudypřítomnému principu neustálé proměny. Ten se přirozeně vepsal i do způsobu autorčina tvoření, ať již projevený v hledání nových technologií, v nemožnosti opakovaně modelovat tentýž tvar, či v zájmu o neustálé pokračování v soustředěné práci.
Blanka Němcová se svými keramickými nádobami-sochami pohybuje na rozhraní prostoru užitého, sochařského, malířského, obecně přírodního, ale i antropomorfně tělesného, což ve výsledku znamená specifickou výtvarnou výpověď, jež nebyla formována rámcem tradičních mantinelů uměleckého vzdělávání, ale nese si osobitý druh svobody a současně respektu k primárním danostem a principům tvoření odpozorovaných z přírody.
Iva Mladičová, 2025
"I was immersed into this world and universe without my own volition, and in consequence I am here. This is my first certainty. The second, nevertheless certain thing is, that one day I will cease to be. And within the limited temporal limit between the two I must include all, that I have, all my interests and loves." Václav Boštík
Ever since our first meeting, the plastic arts have ensorceled me. The moment, when the idea from the inner world of the artist becomes confronted with another being. Thus begins a tangible, participative realisation of shapes, communication of essence through an object, a connection is established. The object was birthed by the artist, but the spectator co-creates it, activates it´s structure through sight. he uncovers a moment of wonder hidden in the material, that speaks of the movements of the sea, of fields, of distant lands and the line of the horizon. The gentle sway of clouds and the eternal singularity of colours exposed by the sunset. The secret and the core in all things. It is exactly this wonder that brought me to my own search. Everything began with a single touch. To be precise, it was three year ago, in 2017, when I had no grasp of where my path was to take me. It was at a time when I was desperately trying to gather myself from the pieces that remained after I literally 'burned' out, when I diverged from my hectic workoholic professional path. I was exacerberated. I lost the connection to precisely this - this gentle marvelling at that which is life, the world collided in a monochramic haze. It darkened. My work with clay not only brought me peace. it became key for me in the revelation of my deepest memory and the inner course of all things. It became this search for the secret in the essence of matter and the perfection of shape. In concequence, I created vessels, which, as if of their own volition, took up life under my hands, and they spoke of life, of the themes of earth, of the rounded birth, of movement in landscape and the energy to yearn for the skies with the determination of trees. they speak of nature and they are nature at the same instance, the calyx of a flower, the distant sheen on the surface of a stone, the mushroom, the earth. In the moment in which I work on (with) the given object, we spend a different amount, of time in a haptic dialogue. We sense each other, within the safety of my palms. Our conncetion is utterly pure, it is innate. intuitive. the result is a bowl, a vase, a work which is made by me, and yet exists externally to myself. I define the conclusion of our dialogue at the moment when we both decide on it. A tangible secret, that comes alive and speaks in contact with the spectator. With you. You are the one who uncovers your own ritual, and thus you unravel the object´s story.
In my work I give priority to structures and tones borrowed from nature. I find that the synchronicity of shape, surface and colour bear deep importance to me. It is in my power to influence these by the choice of clay and the type of the final burning. My process reflects the passing of oxydes, the salts of metals, the shadow of smoke and imprints of seaweed. Shadows and brightness. Not solely for practical reasons had I chosen to burn in a reductive atmosphere of metal barrrels in an open fire, so-called ´burnishing´ in an open space. My objects are born under the wide expanse of sky, in the countryside. The very process has, for me, become an intimate ritual. After my journey with the object is concluded, I pass it on to the tongues of fire. My other work is simply to feed the flames. and to believe. to trust. to dream. my object spends up to twelve hours in the surroundings of fire. it metamorphoses. and I remain close. in weighted silence I time and time again succumb to wonder. I discover, I reveal, I examine and study these. incredible. incredibly universal images, that this ritual alchemy of chance manages to unravel. To conclude, I cover the surface of these images by beeswax, and sometimes I burnish it. Each firing is original and unrepeatable.
My current work is increasingly connected to the place where I create, which is the Czech Central Mountains. I work with local materials, clay, inspired by the unique landscape of my childhood. My theme is the exploration of memory, inner memory, intergenerational memory, the memory of the landscape,
ON WHOLENESS
Blanka Němcová's ceramic works naturally combine the principle of sculptural modeling with color as a result of the effects of fire. Their meanings carry several symbolic levels. The modeled shape emerges from a single point into a variety of forms. The spiral line leads to the openness or closedness of volume, as an expression of lived space, inner state, or present action. The resulting form contains the meaning of unity, the principle of integrity, established by the living coexistence of mutual opposites. The names of the artist's previous collections are also telling in this regard: Embracing Emptiness, Looking Up, Searching for Stability, From My Palms to Yours, From One Point. The hand-crafted volumes are typologically vessels, but also elementary sculptural forms. Vases, ovoids, and bowls bear traces of a more or less controlled elemental process on their surfaces. Blanka Němcová fires her pieces in an open fire under the open sky, but also in an electric kiln in Levín in the České středohoří Mountains, where she has built her own studio.
She usually uses copper and iron salts for the final firing of her objects, and occasionally cobalt. She also adds various natural materials, such as seaweed, which leave imprints on the surface of the objects during the firing process – abstract structures and linear compositions that evoke the impression of natural scenery and landscapes. In her works, we perceive, among other things, respect for the ubiquitous principle of constant change. This has naturally become part of the author's creative process, whether expressed in the search for new technologies, the impossibility of repeatedly modeling the same shape, or the interest in constantly continuing focused work.
With her ceramic vessels-sculptures, Blanka Němcová moves at the intersection of applied, sculpture, painting, nature in general, and the anthropomorphic body, which ultimately results in a specific artistic statement that was not formed within the framework of traditional artistic education, but carries a unique kind of freedom and, at the same time, respect for the primary givens and principles of creation observed in nature. Iva Mladičová, 2025
bottom of page